Obrovský nápis „DO NOT FEED THE MONKEYS“ se objevuje po cestičce každých pár kroků. Právě jsme tu zastavili uprostřed naší safari výpravy v Národním parku Amboseli v Keni na malou přestávku, a to v resortu s hotelem a restaurací vybudovaném přímo uprostřed parku. Procházíme nádherným malým lesíkem po dřevěné cestičce směrem k restauraci a těšíme se na pauzu a studené pití uprostřed horkého a prašného dne. V tu chvíli se jedna z našich čínských spolucestujících zastaví, otevře batoh a začne z něj vytahovat sušenky s cílem užít si roztomilou chvilku s místními opičkami a nakrmit je.
V mžiku se k ní seběhne asi pět opic (netuším odkud), a než Číňanka stačí cokoliv udělat, jedna z nich jí celý balík se sušenkami vytrhne z ruky utíká s nimi pryč. Ostatní opice jí honí. Přibývají další a další. Opice se o jídlo začnou prát a nakonec se alespoň na chvíli rozejdou s tím, že téměř každá si ulovila alespoň něco. Vidím jednu z nich jak utíká s něčím, co vypadá jako lotuska zabalená v plastovém obalu, a za běhu se k ní snaží skrz plast dostat.
Když se vracíme k autu, náš průvodce Benson nám ohlásí, že se nám do něj dostaly opice a pravděpodobně tam snědly nějaké jídlo. Naštěstí ne nám, ale Číňanům. Tomu se říká karma.
Pokud si chcete přečíst víc o našich zážitcích v Keni, koukněte na tyto cestopisy. Tento článek je však o něčem jiném: rozebereme si v něm všechny hlavní důvody, proč Číňanka udělala chybu, když se rozhodla opice nakrmit.
👉 Krmení opic (a dalších divokých zvířat) je totiž jednou z oblíbených aktivit turistů všude po světě, kde se opice vyskytují. A to bohužel i na místech, kde je jasně zakázáno tak činit. Krmení si spousta lidí představuje jako blízké a interaktivní setkání s roztomilými tvory, kteří jsou nám podobní, a které přece nemůže ničemu ublížit. Jenže může.


O ANTI-BucketListu
Tento článek je součástí mé série ANTI-BucketList. V ní se postupně podíváme na to, jak cestovat lépe a jak na cestách neškodit. Turistický průmysl po celém světě totiž vydělává na škodlivých atrakcích, připadně na atrakcích, které místním lidem výrazně snižují kvalitu života. Bavíme se třeba o tom, že:
- Sloni jsou v některých zemích (zejména v jihovýchodní Asii anebo Africe) týráni, aby byli ochotní podílet se na aktivitách jako je vození turistů na zádech, koupání se s turisty, anebo pózování na fotky.
- Na Jamajce je 99 % pláží nepřístupných místním, protože jsou skoupené hotely a jinými soukromými vlastníky, a přístup na ně mají pouze hoteloví hosté. Jamajčanům se tak komplikuje např. obživa rybolovem.
- Z původních kultur se stávají atrakce připomínající lidské zoo, zcela ztrácející svoji autenticitu.
Jako turisté však máme velkou moc to změnit: to my tvoříme poptávku po tom, co chceme v dané destinaci vidět a zažít, a my také máme kontrolu nad tím, jak se my sami budeme chovat. Máme možnost škodlivé atrakce odmítnout a nepodporovat, a naopak si vybírat ty, které škodlivé nejsou, anebo dokonce pomáhají. Abychom toho však byli schopní, musíte být o škodlivých praktikách informovaní – a právě proto vznikl ANTI-BucketList. V rámci tohoto seriálu vám postupně představuji škodlivé praktiky, které by rozhodně měly chybět na vašem cestovatelském bucket listu.
Cílem ANTI-BucketListu není nikoho soudit za něco, co udělal v minulosti. Chci, aby měli cestovatelé možnost dělat informované volby ohledně toho, co na cestách podniknou.
Více o ANTI-BucketListu si můžete přečíst v prvním dílu, kde se věnuji problematice zneužívání slonů v turistickém průmyslu.
Proč je krmení divokých opic špatné pro opice a pro přírodu?
Pojďme se jako první podívat na to, co může krmení opic způsobit opicím samotným a prostředí, ve kterém žijí. Problémů, které mohou z pár nevinných nabídek jídla ze strany lidí vzniknout, je totiž hned několik.
Opice jsou divoká zvířata s instinktivním chováním a svým významem pro ekosystém, ve kterém se pohybují. Tím, že jsou opice krmeny lidmi, se narušují jejich normální vzorce chování, což může mít negativní dopad nejenom na opice samotné, ale i pro zmíněný ekosystém.
Krmení opic vylákává opice pryč z jejich přirozeného prostředí (lesa) blíže k lidem: do měst, k silnicím, do obydlí. To je pro opice vysoce nebezpečné a znamená to pro ně vyšší riziko smrti nebo vážného zranění. Ať už se jedná o sražení autem, šok elektrickým proudem, anebo zabití lidmi, opice jsou mimo své přirozené prostředí výrazně náchylnější k nehodám.
Na vylákání opic pryč z lesů však trpí právě i ty lesy. Opice mají svou roli v zachování biodiverzity: živí se ovocem a semínky, přičemž při svém aktivním pohybu po lese přispívají k rozšiřování různých druhů rostlin, protože zbytky své stravy vylučují po celém lese. Pokud však jejich trus skončí na betonu ve městě, rozhodně z něj nic nevyroste. To může v důsledku vést až k postupné ztrátě biodiverzity v některých lesích.
Dalším problémem je, že lidi často nekrmí opice jejich přirozenou stravou (např. ovocem), ale jinou potravou, která pro ně není vhodná (třeba sušenkami). To zvyšuje riziko zažívacích obtíží nebo jiných zdravotních problémů, ale také to může znamenat, že opice se stanou na lidském jídle závislé (éčka na ně fungují stejně jako na nás). A to opět znamená závažné narušení života, který je pro ně přirozený.
Vedle toho je dnes už také prokázané, že krmení opic lidmi zvyšuje v opicích agresivitu k ostatním opicím a narušuje jejich sociální strukturu v rodinách.
Když si to shrneme, tak krmení opic:
- přispívá ke ztrátě přirozeného respektu z lidí, a láká opice blíže k lidským obydlím, což je pro ně z mnoha důvodů nebezpečné,
- může ohrozit biodiverzitu lesů,
- vede ke špatným stravovacím návykům u opic,
- způsobuje konflikty mezi opicemi.
Mimochodem, v resortu z úvodního příběhu tohoto článku museli zaměstnávat několik zaměstnanců, aby ve venkovní restauraci odháněli opice od hostů. Beze sporu následek toho, že opice zde byly v minulosti krmeny.



Poznámka: Obrázky jsou ilustrační. Tito orangutani se mají dobře a jsou krmeni profesionály, kteři zajišťují jejich ochranu, uprostřed pralesa ve specializovaných krmících stanicích. Fotky byly pořízené na Borneu.
Jak krmení opic ohrožuje lidi?
Problémy, které tento turistický nešvar způsobuje opicím, jsou jenom část celé problematiky. Krmením opic trpí i lidé, a nejvíce to dopadá na místní.
Místní lidé někdy opice zabíjejí, a to i úmyslně. Důvodem je to, že opice je mohou nepříjemně ohrožovat: mohou jim lézt do obydlí a hledat tam jídlo, být vůči lidem agresivní a podobně. Důsledky škrábnutí nebo kousnutí opice nejsou pro místní žádná legrace. Opice totiž mohou přenášet smrtelnou chorobu (vzteklinu), proti které je třeba se okamžitě po kousnutí či škrábnutí nechat očkovat. Pro některé lidi, zejména ve venkovských oblastech chudších zemí nemusí být takové lékařská pomoc dostupná.
👉 Mezi lidmi a opicemi může docházet i k přenosu dalších chorob, a to pouhým dotykem. Nakažení může jít oběma směry: vy můžete opicím ublížit stejně, jako mohou ony ublížit vám.
Krmením opic se tyto konflikty zhoršují. Pokud jsou opice krmeny, asociují si lidi s jídlem, ztrácí z nich přirozený respekt a začnou se k nim nebezpečně přibližovat v doufání, že dostanou potravu. Pokud se tak nestane, jsou agresivní. V některých oblastech se dokonce naučily krást lidem věci (brýle, mobily), protože si všimly, že výměnou za ně dostanou jídlo.

Jeden z příkladů situace, kdy už tohle celé zašlo moc daleko, je Ubud Monkey Forest na Bali. Jedná se o pěknou turistickou atrakci: les v Ubudu je posvátný, plný svatých míst a atmosféra zde je příjemná. Po lese pobíhají divoce žijící opice, které zde nikdo nedrží a mohou kdykoliv kamkoliv odejít. Jenže: na místě se nachází tolik opic a tolik turistů, že to v opicích zjevně vyvolává stres. Turisté snažící se opice vyfotit nebo získat roztomilé video na svoji sociální síť opice nezřídka krmí (přestože to je oficiálně zakazáané). Někteří nemají na výběr: opice jim sebere věc, kterou se z ní snaží vylákat zpět.
Ubud Monkey Forest je tak nechvalně proslulý mnoha a mnoha konflikty mezi opicemi a lidmi. Návštěvníci nezřídka z této atrakce míří rovnou do nemocnice na očkování proti vzteklině, případně odchází bez brýlí či mobilů. A to i bez toho, aby opice nutně sami krmili: to za ně udělali ostatní. Oni teď pouze sklízí extrémní důsledky tohoto problému.
Jak se chovat k opicím ve volné přírodě?
Přes všechno výše napsané je setkání s opicemi ve volné přírodě krásný zážitek a pokud lidé vědí, jak se chovat, může být velmi bezrizikový jak pro ně, tak pro opice. První pravidlo je jasné: opice určitě nekrmte. Nikdy a nikde, za žádných okolností. Ale co dál?
K opicím se nepřibližujte. Blízký kontakt vyvolává v opicích stres a potenciálně zvyšuje agresivitu. A už vůbec na ně nijak nesahejte, nesnažte se s nimi vyfotit selfie nebo jim půjčit mobil pro to, aby si udělaly vlastní selfie. Pokud máte pocit, že vidíte zraněnou opici, které chcete pomoci, kontaktujte některou z okolních záchranných stanic.
Opicím (zejména makakům) nekoukejte do očí. Může to v nich vyvolat pocit ohrožení, což může vést k vašemu napadení.
Zůstaňte v klidu a vyhněte se prudkým a nepředvídatelným pohybům, které mohou opice vyrušit a vzbudit v nich apět agresivní reakci. Pokud se opice přiblíží k vám, zůstaňte co nejvíc v klidu.
Na místech, kde je častejší výskyt opic, se na to připravte. Rozhodně nenoste v rukách nebo otevřených zavazadlech potraviny a hlídejte si své věci (brýle, mobil) – ideálně si je zastrčte hluboko do kapes nebo batohů. Pokud vám opice něco vezme, doporučuji vám se s ní nepřetahovat, obzvláště pokud půjde o něco bezcenného. Vaše bezpečí je přednější.
Pokud vás opice škrábne či kousne, okamžitě zamiřte do nemocnice na očkování proti vzteklině. Měli byste to stihnout nejpozději do 24 hodin. Proti vzteklině se dá očkovat i předem, ale nechrání vás to stoprocentně. V takové situaci stejně musíte po případném škrábnutí nebo kousnutí zamířit do nemocnice, ovšem doba se vám prodlouží na sedm dní. Vyplatí se to tedy hlavně při cestování do odlehlých oblastí.
👉 TIP: Pokud chcete zamířit pozorovat opice ve volné přírodě, zkuste Borneo, Kostariku anebo Srí Lanku.

A co ostatní zvířata?
Vše výše napsané bude platit ve většině případů divokých zvířat. Úplně stejně špatné je krmení jakýchkoliv jiných zvířat, včetně ryb a mořských savců. Jeden z dalších nešvarů, který jsem v této souvislosti zaznamenala, je šnorchlování se žraloky obrovskými (whaleshark), krásnými a neagresivními žraloky, kteří mají tu smůlu, že vypadají opravdu dobře na fotkách. Např. na Filipínách se tito žraloci lákají k turistickým lodím tím, že je turistické společnosti krmí, což narušuje jejich přirozené chování a migrační trasy.
Proto vám doporučuji být při jakékoliv atrakci, která zahrnuje setkání s divokými zvířaty, velmi opatrní, kontrolovat recenze a kriticky se nad praktikami, které uvidíte, zamýšlet.

Shrnutí | Krmení opic na cestách
Turisté, kteří nemusí čelit každodenní realitě života v cizích zemích, si někdy plně neuvědomují následky svým činů. O krmení opic to platí dvojnásob. Roztomilá interakce a milá fotka na Instagram může mít stinnou stránku v podobě zvyšování pravděpodobnosti konfliktu mezi lidmi a zvířaty, narušování přirozeného chování zvířat a ztráty biodiverzity v lesích.
Z tohoto důvodu vám doporučuji opice (ani žádná jiná divoká zvířata) na cestách nekrmit. Namísto toho na ně koukejte z respektující vzdálenosti a snažte se je neprovokovat a nestresovat. Nejenom že děláte dobrou věc, ale chráníte tím i sami sebe – hlavně před nemocemi, které mohou opičky přenášet.
Pokud se vám tento díl ANTI-BucketListu líbil, můžete mrknout i na třetí díl, ve kterém se společně podíváme na problematikou overturismu. Anebo si přečtěte další díly ANTI-BucketListu.
♡ Věděli jste, že nakoupením přes tyto odkazy podpoříte moji tvorbu, aniž by vás to stálo cokoliv navíc? Děkuji za vaši podporu!
- GetYourGuide (5% sleva v aplikaci s kódem SIMCADENIKCESTOVATELKY5) nebo Viator pro zarezervování zážitků na cestách
- Decathlon pro sportovní vybavení nejen na cesty
- Booking pro rezervaci ubytování
- Sleva 50 % na cestovní pojištění Axa
Pokud máte návrhy na doplnění článku, zpětnou vazbu, anebo jakýkoliv dotaz, neváhejte mi napsat na e-mail simca@denikcestovatelky.cz.
Nechcete, aby vám příští článek unikl? Najdete mě na Facebooku a na Instagramu.