Jedním z mých letošních novoročních předsevzetí bylo trávit víc času venku, v přírodě, mimo svoji komfortní zónu. A tak se stalo, že jsem vyrazila na svůj úplně první vícedenní trek. Strávila jsem tři dny v rakouských Alpách mezi horskými jezery s okouzlujícími vesničkami a vrcholky hor pokrytých ledovci. Úžasné na tomto treku bylo to, že téměř každý den se dal nějakým způsobem usnadnit, díky čemuž jsem se nebála vyrazit na něj i s trochu bolavým kolenem a zároveň bych ho díky tomu klidně doporučila jako skvělou variantu pro ty, kteří už za sebou pár celodenních treků mají a rádi by poprvé ochutnali pořádnou vícedenní turistiku.
Pokud jsem vás ještě dostatečně nezviklala, tak dodám, že během tohoto treku můžete přespávat v hezkých horských chatách. Díky tomu s sebou nemusíte nosit příliš vybavení navíc a můžete se každý večer těšit na vlastní postel, teplé jídlo a dokonce i sprchu. Tento zážitek je podle mě tak dokonale vyváženou kombinací dobrodružství a komfortu. Kromě toho vám na něj stačí tři dny volna (ideální na prodloužený víkend) a můžete na něj z Česka dojet bez problémů vlakem (auto také není žádný problém). Na trase navíc nenarazíte ani v hlavní sezóně na moc lidí a budete ji mít většinu času sami pro sebe.
Trek jako takový je krásný: začíná u Hallstattského jezera, na které budete mít hezké výhledy. Stoupá skrze lesy a rozkvetlé horské louky až k pohádkově šedým horám a dokonce k ledovci, než se opět stočí dolů k lesům a zpět k jezeru. Každý den vás čeká okolo 10 kilometrů chůze, ale zejména druhý a třetí den se dají podstatně zkrátit, pokud vám nevyjde počasí anebo selžou například kolena (jako v mémě případě). Pojďme se na tento krásný zážitek podívat.

Trasa: Obecný přehled
Co vás na této trase čeká? Začnete v Hallstattu: populárním rakouském městečku u stejnojmenného jezera, které vypadá jak vystřižené z pohádky. První den podniknete výstup na chatu Weisbergerhaus, který dá se svými více než 1300 metry převýšení (na cca jedenácti kilometrech) dost zabrat vašim stehnům, ale nabídne vám krásné výhledy na jezero, soutěsky a vodopády, a později také na horské lesy, louky i samotné vrcholky.
Druhý den budete mít na výběr ze tří různě dlouhých tras, kterými můžeme skrze horský terén dojít k Gjaid Alm – další horské chatě. Délka trasy se pohybuje od 4,6 km až po 10 km, přičemž ta nejdelší trasa vás vezme těsně pod ledovec. Poslední den vás čeká sestup do vesničky Obertraun, která se nachází jenom kousek od Hallstattu. Sestup je dlouhý asi 8 kilometrů a dá se zkrátit lanovkou. Pokud byste se potřebovali vrátit do Hallstattu (např. zde parkujete), z Obertraunu se tam dá za hodinu dojít pěšky, případně se přesunout lodí.
Čeká vás tedy celkem maximálně něco okolo 30 kilometrů rozvržených do tří dnů. Každý den vám trek zabere cca půl dne, což vám dá dost prostoru užít si krásnou přírodu okolo. V následujících kapitolách si projdeme jednotlivé dny do detailu, s užitečnými tipy jak si rozvrhnout dny, jak ušetřit peníze a jak se neztratit.
Cesta do Hallstattu (den 0 + den 1)
Jak jsem již zmiňovala, na tento výlet se dá z Česka krásně a pohodlně vyrazit vlakem. Auto je samozřejmě také možnost, ale na tento konkrétní výlet ho opravdu nebudete potřebovat.
My jsme vyráželi v pátek po práci přímým vlakem z Prahy do Linzu. Zde jsme přespali v tomto hotelu nedaleko nádraží, ráno jsme si zde dali snídani a vyrazili jsme vlakem v devět hodin ráno do Hallstattu.
Zarezervujte si ubytování v BEE GREEN Hotel za fajn cenu i se snídaní (nachází se zhruba 2 km od nádraží v Linzu).
Z nádraží v Hallstattu je potřeba do samotné vesničky přejet loďkou. Molo se nachází přímo u nádraží, loďka odjíždí chvíli po příjezdu vlaku (slaďuje se s ním) a jednosměrný lístek stojí trochu přepálená 4 eura. Zdůrazněte, že chcete jednosměrný lístek, jinak vám automaticky prodají obousměrný za 8 eur. Jízda loďkou je krátká, ale fakt krásná.
V Hallstattu si můžete dát oběd, nebo alespoň kafčo či zmrzku na posilnění před vaším velkým výstupem. Po cestě určitě uděláte i pár fotek, protože to je velmi fotogenické místo. Nevýhodou jsou však davy, kterých se moc nedá zbavit – naštěstí to jsou ty poslední, co za tento výlet uvidíte.
TIP na ušetření peněz: Zkuste si před koupí lístku na vlak porovnat cenu lístku přímo do Hallstattu a cenu lístku do nějaké stanice o pár zastávek dál. Lístky do Hallstattu jsou někdy dražší oproti jízdenkám dále, obzvlášť při nákupu s velkým předstihem.



První den | Z Hallstattu na Wiesberghaus
- Vzdálenost: 11,1 km
- Převýšení: ↑ 1356 m, ↓ 0 m
- Trvání: 5-6 h
- Terén: nejdříve pohodlná cestička, v druhé polovině už více horský terén se skálami
- Mapa
Pokud vyrazíte v devět hodin z Linzu, budete v Hallstattu okolo jedenácté a realisticky začnete výstup okolo dvanácté. Dnešní úsek by vám měl v závislosti na tempu zabrat asi 5-6 hodin, takže v létě máte dost času na to, abyste pohodlně dorazili za světla.
Prvních pár kilometrů z Hallstattu půjdete po asfaltové cestě. Zde vás čekají chvílemi výhledy na jezero, jeden tunel skrze skálu a na závěr tohoto úseku také nádherná soutěska s vodopády. Odtud odbočíte na prašnou cestu a velmi rychle se octnete na úzké vyšlapané cestičce, která vás povede lesem výš a výš. Jdete po červené turistické trase, která je velmi snadná na sledování. Na začátku tohoto úseku narazíte na pramen s vodou, kterou doporučuji případně doplnit, protože až nahoru už žádný další nebude.


Dále stoupáte lesem a postupně se skrze stromy začínají otevírat výhledy na hory. V druhé polovině dnešní trasy se začne terén trochu měnit a stává se z něj více sklanatá cesta, případně štěrková cestička s mnoha uvolněnými kameny, kde je třeba sledovat každý krok. Nejedná se o nijak dramaticky náročný terén, ale pevné boty a případně turistické hůlky tu určitě oceníte.
Úplně na závěr vás čeká krásný výhled na hory všude okolo.



Ubytování po prvním dni | Wiesberghaus
Wiesberghaus je pěkná a docela velká chata, která nabízí ubytování zejména v hostelovém stylu. Co nás ale potěšilo byl fakt, že postele od sebe byly oddělené dřevěnými přepážkami, takže jsme měli relativně soukromí. Na chatě bylo povlečení, peřiny i polštáře, takže nebylo třeba brát si s sebou spacák – na webu mají napsaný opak, takže my ho s sebou tahali, ale zbytečně.
Chatu si můžete zarezervovat na jejich webu a během letní sezóny je ideální činit tak s několikaměsíčním předstihem. Noc na chatě stojí od 30 EUR za osobu, za samostatné pokoje (kterých je málo a jsou rychle pryč) jsou ceny vyšší. Aktuální výši všech cen najdete na webu. K tomu si pravdpěodobně koupíte polopenzi (večeři a snídani) za celkem 40 EUR na osobu.
Na Wiesberghaus jsou dvě možnosti sprchování: první je venkovní ledová sprcha, kterou můžete využít zadarmo. Alternativou je sprcha za 5 EUR, která je vevnitř a s teplou vodou. Ta je však dostupná v závislosti na tom, kolik mají na chatě zrovna vody (obvykle ji povolují pouze těm, kteří na chatě zůstanou 3 a více dní, ale nám ji umožnili i bez toho).
Na večeři jsme tu měli na výběr ze dvou jídel, z nichž jedno bylo vegetariánské. Dalo se přidávat. Na snídani byl spíše chudší bufet s pečivem, sýrem a šunkou, trochou zeleniny, jogurtem a nějakými oříškovými másly. V určených časech ráno i večer bylo možné si v kuchyni dopustit pitnou vodu.
Zarezervujte si ubytování ve Wiesberghaus.

Druhý den | Z Wiesberghaus do Gjaid Alm
- Vzdálenost: 9,9 km
- Převýšení: ↑ 394 m, ↓ 521 m
- Trvání: 6-7 h
- Terén: náročný horský terén s vysokými kameny a občasným přelézáním skal
- Mapa
Jakmile se na Wiesberghaus dobře vyspíte, přichází čas přesunout se zase dál. V závislosti na tom, jak moc vás včerejší výstup zničil, můžete při cestě na Gjaid Alm zvolit tři různé varianty treku. Výše uvedené údaje se vztahují k té nejdelší z nich, která vede také velmi náročným terénem. Právě tuto trasu jsme zvolili i my a musím říct, že byla opravdu pekelná.
Nejdříve vás čeká relativně pohodová cesta na Simonyhütte. Ta vede po rovince a do kopce, přičemž nejdřív je terén docela fajn, ale posledních pár set metrů pod chatou je hodně kamenitý a techničtější. Dojít na Simonyhütte vám bude trvat asi hodinu a půl, přičemž na chatě můžete dát kafčo, štrůdl, případně i oběd. Ze Simonyhütte je krásný výhled na všechny strany a hlavně odtud uvidíte také rozlehlý ledovec Hallstätter Gletscher a vrchol Hoher Dachstein, který je se svými 2995 m. n. m. nejvyšší horu Dachsteinu.


Trasa ze Simonyhütte na Gjaid Alm má podle Mapy.cz trvat asi dvě hodiny, ale z naší zkušenosti to zabre spíš dvojnásobek. Trasa vede nahoru a dolů, terén je po většinu času velmi náročný a nepříjemný, chvílemi vyžaduje i přelézání přes skály. Nás tu navíc chytl déšť a silný vítr, takže tahle část celého treku pro mě byla nejméně oblíbená. Zajímavé bylo, že jsme tu potkali i asi tři rodinky s menšími dětmi – děti nevypadaly nadšeně, ale nějak to zvládaly (některé trochu s brekem, ale zvládaly).
Pokud chcete vyrazit touto trasou, je třeba vyrazit nejdříve směrem k Simonyhütte (velmi dobře značeno) a dále po trase č. 657.



Kratší možnosti
Alternativa č. 1 je vyrazit směrem k Simonyhütte, ale odbočit před ní a dojít na Gjaid Alm po trase č. 650 (mapa zde). Tak by trek měl asi 6,4 km, přičemž pořád si můžete odběhnout k Simonyhütte a vrátit se k němu po stejné trase (potom by měl asi 9,5 km a byl by tak srovnatelně dlouhý s trasou výše, ovšem snad méně náročný díky o něco nižší nadmořské výšce většiny trasy). Tuto trasu jsem nešla, takže náročnost úplně nedovedu odhadnout, ale vzhledem k tomu, že se nachází cca o 200-300 metrů nadmořských níž, tak věřím, že bude snad trochu přívětivější.
Alternativa č. 2 je potom nejkrátší možná přímá trasa bez nějakých zacházek. Ta vede po trase č. 654 od Wiesberghaus k Gjaid Alm (mapa zde). Měří asi 4,6 km a nabízí příjemné převýšení 118 metrů směrem nahoru a 254 směrem dolů. Tato trasa se nachází také v nejnižší nadmořské výšce a potenciálně tak nabízí nejpohodovější terén.


Ubytování po druhém dni | Gjaid Alm
Vysokohorská chata Gjaid Alm je ještě o něco větší a robustnější než Wiesberghaus – o trochu víc připomíná penzion. Mají tu mnoho samostatných pokojů, takže s velkou pravděpodobností získáte svůj vlastní prostor a soukromí. Toalety jsou sdílené a sprcha je možná v délce 4 minuty za 3 eura (my jsme je nakonec platit nemuseli s tím, že to bylo v ceně pobytu, aby byli v tom trochu nekonzistentní).
Na chatě si můžete zakoupit večeři a snídani formou bufetu. Doporučuji na ně chodit včas, protože některé potraviny nedoplňovali a pozdě příchozí měli trochu smůlu. Bonusem tohoto ubytování je sauna, kterou si zde můžete dokoupit.
Pokoj pro dva nás tu stál asi 90 eur (45 eur/osoba). K tomu jsme platili 25 eur za večeři za osobu a 15 eur za snídani. Bohužel se tu nedala doplnit voda zadarmo (za litr chtěli 2 eura).
Tato chata se dá zarezervovat přes Booking, což jsme také využili.
Zarezervujte si ubytování v Gjaid Almu.


Třetí den | Z Gjaid Alm do Obertraunu
- Vzdálenost: 8,2 km
- Převýšení: ↑ 43 m, ↓ 1266 m
- Trvání: 3-4 h
- Terén: vyšlapaná cestička bez větších překážek, ale místy velmi strmý sestup
- Mapa
Poslední den nastává čas se s horami postupně rozloučit. Po vydatné snídani na Gjaid Almu zahájíte sestup zpátky k Hallstattskému jezeru, přičemž vás čeká trek dlouhý asi 3-4 hodiny. Při sestupu se vám budou mezi stromy odkrývat výhledy na jezero a hory. Sestup může být potenciálně velmi náročná část, a to protože se nejspíš projeví únava z předchozích dnů a protože na sestupu je vždy vyšší riziko zranění. Doporučuji vám tedy scházet opatrně.
Z Gjaid Almu je to asi 8,2 kilometru chůze na nádraží v Obertraunu, odkud můžete vyrazit vlakem zpět do Linzu a do Prahy. My takhle nasedli na vlak o půl druhé a stihli jsme se mezi sestupem a vlakem ještě najíst a podívat k jezeru.
Pokud jste přijeli autem a zaparkovali jste v Hallstattu, můžete pokračovat kolem jezera ještě asi hodinku pěšky (3,6 km po rovince) a dojít až zpět do Hallstattu. Pokud už vám nezbývá energie, můžete do Hallstattu dojet z Obertraunu lodí.


Alternativa sestupu: lanovka
Protože jsem na trek vyrážela se stále ne úplně vyléčeným kolenem (přetížila jsem si ho během naší cesty na Zéland a od té doby stále není 100% ok), počítala jsem celou dobu s variantou, že sestup, který je pro moje koleno nejhorší, vůbec nebudu absolvovat. Poté, co mi koleno po druhém dni docela dost oteklo, jsem měla jasno v tom, že nebudu pokoušet další přetížení a většinu z trasy posledního dne jsem absolovala v lanovce (zatímco Peťo to seběhl pěšky).
Tato možnost je podle mě docela velké plus tohoto treku, protože sestupy jsou tou nejnáročnější částí většiny treků a pokud se objeví nějaké zdravotní komplikace nebo špatné počasí, tak vždycky můžete poslední den vypustit a prostě si jenom užít výhledy z lanovky. Mimochodem, když jsme potom s Petěm srovnávali naše výhledy, tak ty z lanovky byly hezčí než z treku. Takže nemusíte být smutní, pokud trek z jakéhokoliv důvodu nebudete moci dojít a sjedete to lanovkou.
Lanovka jezdí ze stanice, která se nachází asi 5-10 minut chůze od chaty Gjaid Alm. Jsou to celkem tři lanovky, takže musíte dvakrát přestupovat. Lanovky na sebe navazují, ale na každé stanici můžete chvilku pobýt, než se přesunete zase dál. Lanovky jezdí každých patnáct minut.


První lanovka vás vyveze z Gjaid Almu výš, na Krippenstein. Odtud sjedete druhou lanovkou do půlky kopce dolů a poslední až téměř úplně dolů. Lístek si nelze koupit takto v jednom směru online, v Gjaid Almu musíte využít pokladnu, případně automat. V době, kdy jsem tam byla já, u pokladny nikdo nebyl, takže jsem musela trochu naslepo luštit v němčině, jaký přesně lístek si koupit. Jedná se o lístek T 1.+2.+3. Strecke, který stál přes 30 eur.
Od lanovky je třeba do Obertraunu ještě kousek dojít. Jedná se asi o 2,5 km vesměs po rovince (mapa zde). Cesta je velmi dobře značená až na nádraží. Pokud byste už ani toto nezvládali, dá se cesta zvládnout i autobusem. Pěšky je to ale překvapivě pěkná trasa: nejdříve jdete lesíkem, ale velmi rychle se ocitnete na kraji vesničky obklopené horami z 360 stupňů. V době mé návštěvy se mezi lesy a horami povalovaly obláčky mlhy, což bylo extra kouzelné a mně tak tato trasa se zastávkami na focení zabrala spíše hodinu, než původně plánovaných 30 minut.
I takto zkrouhnutý poslední den jsem si tak opravdu užila!



Doporučení na trek
Pojďme se teď podívat na to, jak se na tento trek připravit. Níže najdete doporučení ohledně navigace, pojištění a vybavení.
Jak se na treku neztratit
Pro navigaci na treku bych vám doporučila skvělou aplikaci Mapy.cz. Jsou velmi přesné, ukazují kromě délky i převýšení a profil trasy (např. že nejdříve se jde z kopce a potom do kopce a jak prudce) a dají se stáhnout i offline, takže se k nim můžete připojit i bez signálu.
Celou trasu jsem vám vytvořila zde. Na mapě jsou vyznačené zastávky: 1) Hallstatt, 2) Wiesbergerhaus (první noc), 3) Simonyhütte (zastávka na oběd / kávu druhý den), 4) Trägerweg (konkrétní cesta k Gjaid Almu), 5) Gjaid Alm (druhá noc), a 6) Obertraun vlakové nádraží.
Pojištění
Na horské přechody je vždycky dobrý nápad nezapomenout si pořídit cestovní pojištění. Výhoda této trasy je, že na ni u pojišťovny Axa (kterou používám na cestovní pojištění já) stačí základní pojištění, jelikož se jedná o „běžný sport“. Ten je definovaný u Axa jako „turistika nebo treking na značených cestách v nenáročném terénu se stupněm obtížnosti max. 2UIAA bez použití horolezeckých pomůcek v nadmořské výšce do 3 500 m n. m“ – a do toho se na tomto treku vejdete. Není se tak třeba připojišťovat na extrémní sporty.
TIP: Pokud si budete sjednávat pojištění u Axa, můžete tak učinit přes tento odkaz pro získání 50% slevy.

Vybavení
Co si na tento trek sbalit? Jedná se o trasu, kde se můžete setkat s docela náročnými podmínkami, ovšem zároveň budete vždycky nedaleko od nějaké chaty nebo civilizace. Myslím, že nám se to povedlo docela dobře vybalancovat. Níže sepisuji, co by vám nemělo chybět.
Oblečení
V létě může být dole v Hallstattu a Obertraunu pěkně teplo, ale to samé neplatí o vyšších nadmořských výškách. Ideální je tak obléci se do vrstev.
Jako základní vrstvu moc doporučuji merino oblečení – v teple je dobře prodyšné a příjemné, v zimě hřeje, má UV ochranu a je antibakteriální, takže vydrží i několikadenní pocení aniž by začalo zapáchat. Jediná nevýhoda je, že pod batohem se na 100% merino vlně mohou rychle dělat žmolky, proto můžete zvolit merino zkombinované s odolnějšími materiály. Geniální na podobné výpravy jsou i merino ponožky a spodní prádlo.
TIP: Pokud si chcete nakoupit merino oblečení za super ceny, mrkněte na e-shop Decathlonu, kde mají bohatou nabídku.
Na merino triko si můžete pořídit slabší mikinu a fleecovou mikinu, které slouží jako dvě další vrstvy. Jako poslední vrstvu doporučuji kvalitní nepromokavou bundu.
Na nohy můžete sbalit jedny kraťasy a jedny kalhoty. Přibalit doporučuji také čepici, která se ve vyšších nadmořských výškách může hodit.
Boty
Osobně jsem na tento trek vyrazila v klasických kožených pohorkách, které se hodily zejména druhý den treku ve vysokohorském prostředí, kde nás chytl déšť a vítr. Boty nepromokly, udržely nohu v teple a dobře si poradily i s kluzkými skálami, které jsme přelézali. Pohorky bych vám určitě doporučila. Na trasu rozhodně nevyrážejte s nízkými botaskami.

Batoh
Na tři dny jsem se sbalila do svého 28 litrového batohu Gregory Jade 28 S/M. Vešel se mi tam spacák, oblečení, lékárnička a taška s kosmetikou, pláštěnka, foťák (relativně velká zrcadlovka), jídlo i pití a nějaké další drobnosti. Peťo měl 38 l batoh s tím, že nesl o něco více vody a měl dost velký spacák. Jak jsem psala výše, spacáky jsme nakonec na Wiesberghaus nepotřebovali.
Batoh bych vám doporučila koupit na prodejně nějakého outdoorového obchodu, kde si ho můžete i se závažím chvíli vyzkoušet. Každému sedí něco jiného a kvalitní batoh zabrání zbytečné bolesti zad.
Další vybavení
Mezi další věci bych zařadila:
- Lékárničku. Nemusí to být nic fancy, sbalte do sáčku náplasti, obinadlo, léky na bolest a na průjem, dezinfekci a další vaše osobní léky, které používáte, ať jste připraveni na menší obtíže, které by vás mohly potkat.
- Kosmetiku. Zubní kartáček a pastu, opalovací krém, hydratační krém, hřeben, sprchový gel a další věci, které používáte.
- Pláštěnka. Zejména pokud nemáte kvalitní nepromokavé oblečení a batoh. Mrkněte na pláštěnky za dobré ceny zde.
- Čelovku. Pro jistotu, kdybyste se potřebovali pohybovat ve tmě. Mrkněte na čelovky zde.
- Repelent. Hodil se v nižších nadmořských výškách v lese, já používám tento s 50 % látek deet a icaridin, který patří k nejúčinnějším na trhu.
- Jídlo a vodu. Na jídlo stačí nějaké proteinové tyčinky, sladkosti a oříšky, které vám dodají energii na treku. Větší jídla si můžete zakoupit na chatách. Na pití si vezměte dostatečně velké nádoby, které vám udrží vodu na celý den (např. tento třílitrový camelbag).
- Sluneční brýle.
- Pokrývka hlavy. Já teď používám tuto turistickou kšiltovku, která je lehoučká a prodyšná.
- Nabíječku a powerbanku. Na chatách se většinou mobil dobít dá, ale na Wiesberghaus byly zásuvky pouze ve společných prostorech a nebylo jich tolik.
- Trekové hůlky. Skvělá věc do takto náročného terénu. Pokud vám stačí nějaké základní, můžete opět mrknout na Decathlon.
To by ode mě bylo vše. Doufám, že si váš výlet užijete!

Díky za přečtení
Mám radost, že jste můj článek dočetli až do konce. Jste to vy, kdo mě motivuje tvořit dál a díky komu mě tento projekt baví. Doufám, že tento článek pro vás byl užitečný a poskytl vám inspiraci a užitečné tipy pro tento krásný trek v rakouských Alpách.
Všechny fotky a celý text v tomto článku je můj, připravený bez pomoci dalších lidí či umělé inteligence.
Mým cílem je sdílet s vámi moje zkušenosti z cest, aby vaše výlety, cesty a dovolené byly co nejlepší. Čtení mých článků, klikání na odkazy nebo sdílení článků s vašimi přáteli – to vše mi pomáhá pokračovat v projektu. Takže ještě jednou díky! A když už jste tady, nezapomeňte si přečíst také praktické tipy na cesty.
♡ Věděli jste, že nakoupením přes tyto odkazy podpoříte moji tvorbu, aniž by vás to stálo cokoliv navíc? Děkuji za vaši podporu!
- GetYourGuide (5% slevový kód: SIMCADENIKCESTOVATELKY5) nebo Viator pro zarezervování zážitků na cestách
- Decathlon pro sportovní vybavení nejen na cesty
- Booking pro rezervaci ubytování
- Sleva 50 % na cestovní pojištění Axa