Moje první ferrata | Kysel ve Slovenském ráji

Letos v létě jsem vyrazila na prodloužený víkend na východ Slovenska navštívit přítelovy příbuzné. Při potulování po Spišské Nové Vsi jsem zavítala i do infocentra, kde mě mezi různými letáky zaujal jeden o ferratě Kysel. O ferratách jsem toho už hodně slyšela a někde vzadu v hlavě jsem měla touhu si někdy nějakou vyzkoušet. Když jsem zmínila nahlas, že mě ferrata zaujala, Peťo se mého nápadu chytil a program na další den byl jasný.

V tomto článku vám povyprávím své zážitky z této mojí první ferraty a dám vám praktické informace a tipy, pokud byste se na tu samou ferratu chtěli vypravit sami. Pokud se chystáte na svoji první ferratu anebo sháníte nepříliš náročné feraty v okolí Česka, potom Kysel doporučuji zvážit.

❓ Co je vlastně ferrata? Jako ferrata (nebo také via ferrata) se označuje zajištěná trasa v terénu, která díky zajištění umožňuje průchod jinak neprůchozím terénem. Najdete na nich tak různé stoupačky, ocelová lana, můstky a vždycky lana a jistící body k zajištění.

Start a půjčení vybavení

Na feratu jsme vyráželi z Čingova, od penzionu Lesnica. Přímo u něj jsme si půjčili za 15 EUR na osobu ferratové sety, které jsme si pro jistotu rezervovali den předem (lze i online). Vedle toho po nás zde chtěli zaplatit 5 EUR za vstupenku na ferratu.

💡 TIP: Po ferratě jsme se zastavovali na oběd na Kláštorisku, což je turistické středisko a horská restaurace. Mimo jiné zde půjčují i ferratové sety, a to za 7,5 EUR, tedy poloviční cenu. Pro nás by bylo trochu z ruky jít nejdřív na Kláštorisko pro set a potom na ferratu, takže jsme si připlatili, ale pokud byste náhodou měli tu možnost, tak ta cena za půjčení je výrazně nižší.

Z Čingova jsme se potom vydali po značené trase k hranici Slovenského ráje, kde jsem já musela zaplatit 3 EUR vstupné, Peťo jakožto místní nemusel platit nic.

Slovenským rájem jsme se potom vydali k feratě. Příroda okolo nás byla krásnější a krásnější: obklopovaly nás rozlehlé lesy, skály a vedle tekla říčka. Cestička se postupně zužovala na malou lesní cestu a v jednu chvíli dokonce začínala připomínat ferratu jako takovou: v některých úsecích bylo potřeba přejít po železných platformách připevněných ke skalám. Dojít k feratě nám trvalo něco okolo hodiny.

Těsně před ferratou nás čekalo slezení do kaňonu říčky. Potom nastal čas nasadit si ferratový set. Není to nijak těžké, ale samozřejmě se docela hodí mít po ruce někoho, kdo už ferratu šel (Peťo) a přesně ví jak se co používá.

Navlékám se do popruhů a nasazuji helmu. Je čas vyrazit na trať.

Ferrata Kysel

První kroky po ferratových kolících jsou takové oťukávací. Jsou kousek nad zemí, takže nemáte moc kam spadnout. Kromě toho je první úsek opravdu snadný s jenom krátkou částí, kde se musíte trochu zaklonit, tj. přitáhnout se i rukama.

💡 TIP: Těžší úseky, kde se musíte trochu zaklánět, vám doporučuji projít co nejrychleji. Díky tomu se tolik nevyčerpáte.

Mezi jednotlivými úseky procházíme normálně pěšky kaňonem. Občas je potřeba projít kousek potokem, takže ideální je vzít si nějaké nepromokavé boty, případně mít s sebou ponožky na přezutí. Ale osobně jsem ani jedno z toho nakonec nepotřebovala – úseky s vodou se mi podařilo víceméně suše přeskákat po kamenech.

Po prvních pár testovacích a jednodušších úsecích přijdou na řadu první zajímavější části, kde lezeme někam trochu víc do výšky (typicky podél vodopádů), anebo procházíme soutěskou a přesouváme se v ní z jedné stěny na druhou. Příroda okolo je opravdu nádherná a krása se postupem ve ferratě ještě zvyšuje.

V této části potkáváme několik krásných vodopádů:

  • Barikádový vodopád
  • Kapliční vodopád
  • vodopád v Temnici.

Voda je potoce je křišťálově čistá a nabízí zcela nezakalený pohled až na dno.

Ferratu si opravdu užívám. Dělám hodně fotek a videí a kochám se. Pouštíme před sebe pár lidí, kteří jdou ferratu trochu rychleji, ať je nezdržujeme, a postupně si všímáme, že provoz houstne.

💡 TIP: My jsme z Čingova vyráželi před osmou, protože nám bohužel dřív na Lesnici neudělali snídani, ale pokud budete mít tu možnost, vyrazila bych klidně ještě o hodinu dřív, ať na derratě potkáte co nejmíň lidí.

Prolézání soutěskou někde ve dvou třetinách ferraty mi přijde jako ta nejnáročnější, ale nejkrásnější část. Pořád nemám úplně pocit, že bych se nějak zvlášť vyčerpala, ale v jednu chvíli jsem už musela poctivě zapojit horní polovinu těla, abych se udržela.

Nedlouho poté už nás čekal závěrečný výlez na poslední vodopád, nazývající se Obrovský vodopád. Ten nebyl až na malý kousek vůbec náročný, jenom na něj lezete jako po žebříku. Ale je to ta nejvyšší výška, kterou za celou ferratu absolvujete, takže pro někoho může být výzva právě toto.

Jakmile jsem vylezli na vodopád, ferrata byla za námi. Byla jsem ze své první zkušenosti s ferratou opravdu nadšená a říkala jsem si, že při nejbližší příležitosti do toho půjdu znova.

Poté nás čekala ještě cesta zpět. Pokračovali jsme dál po turistické trase až k turistickému centru Kláštorisko, kde jsme si objednali jídlo. Nabídka je zde spíše chudší a skládá se z nezdravých jídel typu smažák s hranolkami a ani chuťově to není zrovna výhra, ale když je hlad, tak je hlad. Po Kláštorisku jsme se pokochali ještě vyhlídkami na krásný Slovenský ráj, pokrytý nekonečnými lesy, a potom už jsme zahájili dlouhý a docela náročný sestup dolů.

Celá trasa se vším všudy nám zabrala asi šest hodin. I s děláním spousty fotek a delší přestávkou na jídlo na Kláštorisku.

Tipy na ferratu Kysel

Pokud se taky chystáte na ferratu Kysel, mám pro vás shrnutí pár doporučení a tipů.

  • Ubytování: Jak jsem již zmiňovala, skvělým výchozím bodem na ferratu Kysel, ale i pro další objevování Slovenského ráje, je penzion Lesnica. Nachází se kousek od Spišské Nové Vsi, odkud se k penzionu můžete dostat taxíkem, anebo autobusem.
  • Cesta do Slovenského ráje: Z České republiky jezdí až do Spišské Nové Vsi přímé vlaky, konkrétně Pendolino a RegioJet. Z Prahy trvá cesta dlouhých osm hodin, ale když se vybavíte knížkami nebo jinou zábavou, tak vám to uteče. Kromě toho můžete takto přímo vyrazit i z měst jako jsou Pardubice, Česká Třebová nebo Ostrava. Vlaky s přestupy moc nedoporučuji, Slovenské dráhy nejsou příliš spolehlivé a vlaky často mívají zpoždění, což může způsobit nestihnutí dalšího vlaku (věřte mi, vím o čem mluvím).
  • Pokud na Čingov přijedete autem, u penzionu Lesnica najdete parkoviště.
  • Ferrata Kysel je otevřená od 15. června do 31. října každý rok.
  • Ferrata je jednosměrná a měří asi 1,5 km.
  • Obtížností je ferrata označená jako C. První půlka je snadná, v druhé půlce jsou nashromážděné těžší úseky. Za mě však platí, že pokud jste zvyklí na jakýkoliv pravidelný pohyb a nemáte nějaká zdravotní omezení, ferratu určitě bez větších obtíží zvládnete.
  • Celá trasa od Lesnice k ferratě a potom oklikou zpátky (pamatujte, ferrata je jednosměrná) měří asi 14 kilometrů a trvá bez větších pauz asi 5 hodin.
  • Ceny: Vstup na ferratu stojí 5 EUR, vstup do Slovenského ráje pro nemístní je 3 EUR. Půjčení ferratových setů se liší, ale v půjčovně na Čingově stojí jeden set 15 EUR.

Tipy pro vaši první ferratu

Pokud plánujete na Kysel (nebo někam jinam) vyrazit jakožto na svoji první ferratu, ráda bych vám předala pár tipů, které by vám mohly pomoci. Nejsem ferratový expert (jak po přečtení tohoto článku víte, mám za sebou přesně jednu ferratu), ale ráda bych předala svých pár postřehů dál. Třeba se vám něco z toho bude hodit.

  • Vyrazte s parťákem. A to ideálně s někým, kdo už má nějakou ferratu za sebou. Ulehčí vám to hodně věcí. Před začátkem ferraty si navzájem zkontrolujte správné nasazení setů a helmy.
  • Nepřehánějte to s obtížností. Bez ohledu na vaši fyzickou kondici vám doporučuji vyzkoušet si nejdřív něco jednoduššího – do ničeho těžšího než Kysel bych nešla (tj. doporučuji ferraty náročnosti A, B nebo C). Je dobré se s celým konceptem seznámit na něčem, co vás úplně fyzicky nevyždíme hned na začátku. Navíc, jako začátečníci můžeme dělat víc chyb, které mohou být na náročnějších ferratách mnohem větší problém.
  • Vezměte si pevnou obuv a rukavice. Pevné botasky vám pomohou najít jistotu i ve vrtkavých úsecích. Rukavice nejsou úplně nezbytné, ale mohou vás ušetřit nepříjemných odřenin a oděrek na prstech a zápěstích.
  • Vždy mějte alespoň jedno lano připnuté. Na setu budete mít dvě lana, která budete postupně přepínat mezi jednotlivými úseky ocelového jistícího lana. Za všech okolností mějte alespoň jedno lano připnuté a nikdy nepřehazujte obě naráz.
  • Mějte svůj ocelový kus lana jenom pro sebe. Ocelová lana jsou rozdělena skobami, které jednak lano drží a druhak případně zastavují padající lidi (pokud vede lano šikmo nebo vertikálně). Proto vždy čekejte, než člověk před vámi přepne obě lana, než sami přepnete na na nový úsek. Svůj kus ocelového lana byste prostě měli mít jenom sami pro sebe.
  • Nepodceňujte počasí. Obzvlášť, pokud na první ferratu vyrážíte někam do hor.

Na ferraty si zpravidla můžete najmout horského průvodce anebo můžete podstoupit i kurz lezení ferrat. Pokud si nejste jistí anebo nemáte nikoho, kdo by vám to všechno ukázal, je to ta nejjistější možnost.

➡️ Přečtěte si také článek o coasteeringu na Azorech.

Závěr | Ferrata ve Slovenském ráji

Moje první ferrata ve Slovenském ráji byl velký úspěch. Ferrata Kysel je moc pěkná, náročná tak akorát abyste měli pocit, že jste se zapotili, ale ne abyste při tom umírali, a navíc se nachází na Slovensku – v zemi, která je nám jazykově i kulturně tak blízká, že jsme tam v podstatě doma. Pokud přemýšlíte, kam vyrazit na svoji první ferratu, Kysel je podle mě skvělým kandidátem. Konec konců, odzkoušela jsem to za vás.

A pokud máte nějaké tipy na ferraty v Česku nebo okolí, které se vám líbily, budu moc ráda, když mi napíšete svá doporučení! Stejně tak klidně pište s jakýmikoliv dotazy. A to buď na mail (simca@denikcestovatelky.cz), anebo třeba na sociální sítě níže.

♡ Věděli jste, že nakoupením přes tyto odkazy podpoříte moji tvorbu, aniž by vás to stálo cokoliv navíc? Děkuji za vaši podporu!

Nechcete, aby vám příští článek unikl? Sledujte Deník cestovatelky na Instagramu.

Close
Close

Deník cestovatelky

Objevování světa odpovědně & s láskou k přírodě

Traveling—it leaves you speechless, then turns you into a storyteller.
Close