Taky máte cestovní horečku? Tak v tom případě vítejte na Deníku cestovatelky, protože v tom nejste sami.
Věřím, že cestovat se dá lépe, než běžně vidíme. Vyhnout se turistickým pastem a vyrazit do těch nejkrásnějších míst, která v katalogu nenajdeme. Vytvořit si autentické zážitky a vzpomínky namísto návštěv generických atrakcí a ubytování v generických hotelích. A ještě u toho všeho ušetřit jak vlastní peněženku, tak naši planetu.
Cestování je podle mě jedna z nejdůležitějších zkušeností, jakou můžeme zažít. Každá cesta nám rozšiřuje obzory, učí nás a náš strach z neznámého nahrazuje láskou k dobrodružství. Každý z nás si už nejednou uvědomil, jak velké štěstí má, že může cesty do neznáma podnikat.
Není však cestování jako cestování a já jsem si postupem času vytvořila systém myšlenek a zásad, kterými se na cestách řídím, abych mohla ze svých dobrodružství vytěžit co nejvíce za co nejmenších negativních dopadů na ostatní. Cílem je naučit se toho co nejvíce, mít co nejsilnější zážitky a pokud to jde, tak i malinkato zlepšit svou cestou život lidem, které na ní potkám.
Svoji cestovatelskou filozofii, která konkretizuje můj obecný přístup ke světu ve vztahu přímo k cestování, vám přikládám níže. Můžete se jí sami inspirovat a zároveň vám nastíní, jaký obsah můžete na Deníku cestovatelky nalézt.
Moje cestovní filozofie – seznam myšlenek
- Mám neuvěřitelné štěstí, že mohu vyrazit objevovat svět, podniknout a vidět prakticky cokoliv, co si přeji.
- Nemusím vidět všechno a navštívit všechno; podstatné je užít si každý moment co nejvíce to jde.
- Nenavštěvuji země, abych si je odškrtla z listu. Nikdy nemám žádnou zemi tolik procestovanou, abych mohla říct, že ji mám „hotovou“. Kvalita zážitku není závislá na tom, po kolikáté v nějaké zemi jsem.
- Vystupování z komfortní zóny je součást cestování. Nevyhnutelně ochutnám nová jídla, potkám nové lidi, vyzkouším si nové způsoby dopravy, zažiju nové tradice. Bez toho nemá cestování tu pravou hloubku.
- Pomalé cestování je vždycky lepší. Radši uvidím méně míst a lépe, než spěchat z jednoho místa na druhé jenom pro rychlou fotku.
- To, co stvořili lidé, je neuvěřitelné, ale na naši matičku Zemi to prostě nikdy nemá. Miluju proniknout do způsobu života místních lidí, a to i těch ve městě, ale mnohem více mě fascinuje okolní příroda a krajina.
- Přirozené je vždy víc než umělé. Nemám ráda „lidské zoo“ v podobě např. turistických beduínských vesnic, ale kdybych dostala možnost vyrazit do opravdové, autentické beduínské vesničky, neváhala bych.
- Každá destinace a každé dobrodružství má své nevýhody, problémy a žádná cesta nebude dokonalá.
- Plánování je prakticky stejně tak vzrušující, jako destinace samotná.
- Chci, aby mnou utracené peníze pomáhaly a neškodily. Proto dávám pozor, komu za co platím a proč.
Díky tomuto přístupu k cestování vím, že moje cesty budou vždy nezapomenutelným zážitkem, a že ať už mě na nich potká cokoliv, překonám to.
Kromě výše uvedeného mám i systém, podle kterého svoje cesty plánuji a prožívám.
Moje ideální cesta obsahuje vždy:
- Alespoň deset hodin četby o dané destinaci před cestou, díky čemuž blíže pochopím, kam jedu. Díky tomuto aspektu mohu ukázat místním více respektu a pokory k jejich zemi, zvykům a způsobu života.
- Naučení se základních slovíček v místním jazyce (alespoň pozdrav a poděkování).
- Vyzkoušení místní kuchyně, a to přestože jsem člověk, který jí nejradši pár těch samých jídel pořád dokola a spousta věcí mu vůbec nechutná.
- Ubytování v autentických ubytováních, vlastněné místními lidmi.
- Návštěvu/návštěvy národních parků a jiných přírodních krás.
- Ekologické a etické pozorování zvířat, nejlépe ve volné přírodě, ale případně i návštěvu etického sirotčince nebo záchranného centra.
- Přiměřené chování se jako místní, pokud to jde – využívání místní veřejné dopravy, nakupování na místních tržištích a dodržování jejich zvyků a pravidel
- Alespoň jedno dobrodružství mimo vyšlapanou cestu – vyrazit na místa, kam turisté moc nebo vůbec nejezdí a objevovat místa, která v turistických průvodcích nejsou.
- Pořízení krásných fotek a jednoho praktického a přitom smysluplného suvenýru, díky kterým budu na destinaci ráda vzpomínat.
- Jedno dobrodružství, které je pro danou zemi typické
Ne vždy se mi podaří všechny tyto aspekty do svých cest zařadit, ale je to cíl, ke kterému směřuji. Takto vytvořený výlet je dělaný přesně pro mě, a připomenutí si těchto principů mi pomáhá ujasnit si, zda něco opravdu chci udělat, nebo zda mě na to jenom zlákala třeba nějaká reklama na Instagramu.
Cestování podle gusta někoho jiného si možná užijete, ale jakmile začnete cestovat podle sebe, objevíte úplně novou úroveň zážitků z cest.
Když jsem vám teď řekla vše, co jsem chtěla, je to už jenom na vás. Pokud bych vám však mohla radit: vyrazte do světa. Určitě se vám tam bude líbit.
Deník cestovatelky můžete sledovat na Instagramu a Facebooku. Díky tomu se vždy hned dozvíte o nových příspěvcích a získáte více vizuálního obsahu.