Itinerář na Nový Zéland | Tři týdny na roadtripu

Asi nejsem jediná, kdo měl Nový Zéland odjakživa zafixovaný jako naprosto úžasnou destinaci s tou nejneuvěřitelnější přírodou. Jakkoliv velká očekávání jsem měla, nic mě nemohlo připravit na realitu toho, jaký Nový Zéland doopravdy je. Krásná příroda je jenom jednou z jeho předností. Nový Zéland je také jedna z nejbezpečnějších a nejpřátelštějších zemí na světě, kde si můžete užít opravdu pohodovou dovolenou plnou dobrodružství.

Naplánování itineráře na Nový Zéland však nebylo snadné – hlavně kvůli těžkým rozhodnutím o tom, co z našeho plánu vynechat. První obětí byl Severní ostrov. Jak asi víte, Nový Zéland se dělí na dva velké ostrovy – Jižní a Severní. Ten Severní je ideální pro ty, kteří hledají krásné pláže, aktivní sopky, horké prameny, poznání kultury původních Maorů, anebo třeba touží navštívit slavný Hobitín. Jižní ostrov je však obecně pro návštěvníky populárnější, a to pro své dramatické výhledy, hory, jezera, ledovce, fjordy a také zvířata.

Celé tři týdny jsme tak věnovali Jižnímu ostrovu. Objeli jsme jeho velkou část kolem dokola, spali celkem v 11 ubytováních (plus dvě noci ve stanu), strávili 4 celé dny v kajaku, ujeli dobrých pár tisíc kilometrů, šli 5 neuvěřitelných treků, viděli ledovce, horské papoušky, laviny, mléčnou dráhu i bioluminiscenční červy, navštívili jsme dost možná nejkrásnější saunu na světě a plavali jsme s delfíny. Sama nemůžu uvěřit tomu, co všechno jsme za tři týdny v tomto konci světa zvládli. A přitom vím, kolik úžasných věcí jsme nestihli.

V tomto článku vám systematicky popíšu náš itinerář – den po dni tak, jak jsme si ho připravili my. Ke každému místu přidám informace i o jiných možnostech aktivit, které jsem sama zvažovala, ale nakonec se nám už do programu nevešly – to abyste měli možnost si itinerář případně poupravit podle vašich preferencí a sil.

Tento itinerář je nejlepší s půjčeným autem. Není však třeba, abyste měli půjčený karavan – ve všech destinacích se můžete ubytovat i v hotelech či hostelech, což jsme udělali my.

TIP: Pro získání nejlepšího poměru ceny a kvality při půjčení auta doporučuji porovnat možnosti pro váš termín na Discover Cars 🚘, kde najdete srovnání mnoha autopůjčoven přímo v Christchurch – s cenami, hodnocením i mnoha možnostmi filtrace.

Den 1 | Přesun do Christchurch

Let na Nový Zéland je dlouhý a náročný. Po mnoha hodinách v letadle a cestování napříč dvanácti časovými pásmy bych vám doporučila si první den hlavně odpočinout – neřešit nic moc náročného a hlavně se pořádně vyspat.

Pokud jste však přiletěli do Aucklandu nebo do jiného města na Severní ostrov, doporučila bych vám neztrácet zbytečně čas a hned se přesunout na Jižní ostrov. My jsme si konkrétně vybrali Christchurch, ale váš itinerář můžete začít i např. z Queenstown anebo jiných míst na Jižním ostrově. Výhoda Christchurch je, že se tu nachází mnoho půjčoven aut, díky čemuž zde můžete získat lepší cenu než v některých jiných destinacích.

Vnitrostátní lety na Novém Zélandu zajišťuje vícero společností, my jsme si však vybrali Jetstar. Jedná se o nízkonákladovku, která vám umožní se mezi ostrovy přesouvat za pár stovek spojením, které létá vícekrát za den. Ovšem, protože se jedná o novozélandskou nízkonákladovku, tak k tomu dostanete zdarma kafčo a zákusek.

V Christchurch jsme potom využili ubytování Airport Palms Motel. Jeho výhodou je blízkost k letišti a možnost nechat se vyzvednout jejich shuttle busem z letiště anebo poté zavézt ke společnosti, od které si budete půjčovat auto.

Den 2 | Vyzvednutí auta + Kaikoura

Jakmile se dostatečně vyspíte, nastává čas vyzvednout si auto a oficiálně započít váš roadtrip.

My jsme si půjčili auto u společnosti Goldstar, která měla dobrá hodnocení i příjemné ceny, a i zpětně ji mohu doporučit.

Po vyzvednutí auta jsme vyrazili směrem na sever do městečka Kaikoura. Na tuto první část našeho roadtripu mě nemohlo nic připravit – poprvé jsem plnými doušky nasávala neuvěřitelnou krásu novozélandské přírody. Na internetu i Instagramu jsem občas narážela na seznamy „nejkrásnějších“ silnic Nového Zéalndu, ale víte co? Mně přišly naprosto nádherné prakticky všechny. Silnici mezi Christchurch a Kaikourou na těchto seznamech nejspíš nenajdete a stejně si tu budete připadat jako v ráji.

Mezi nejkrásnější části tohoto úseku, kde bych vám doporučila udělat i krátkou zastávku, patří Greta Valley, Waiau River a Pinnackle Rock. Následně pokračujte do Kaikoury. Doporučila bych vám ubytovat se a dát si pozdní oběd, než vyrazíte podnikat něco dalšího.

Co se ubytování v Kaikouře týče, mohu jenom doporučit Kaikoura Seaside Lodge. Jedná se a o jedno z nejkrásnějších ubytování, ve kterém jsem na Novém Zélandu bydlela – hlavně díky krásným výhledům na moře a hory za ním. Můžete se zde ubytovat v široké škále pokojů – od hostelových, až po pokoj s vlastní koupelnou. Kaikoura Seaside Lodge má také plně vybavenou kuchyni a pěkné společné prostory.

Pokud budete mít čas a chuť tento den ještě něco zažít, vyrazte se projít na Kaikoura Penninsula Walkway. Začněte na Point Kean, kde naleznete i velké parkoviště a vydejte se na úchvatnou procházku podél útesů s výhledy na moře a hory. Nejlepší částí této procházky jsou obrovské kolonie tuleňů, díky kterým si můžete být jistí, že hromadu těchto roztomiloušů také uvidíte. My jsme na začátku března vychytali zrovna období rození mláďat, díky kterým jsme viděli spoustu lachtaních miminek, což byl opravdu pěkný zážitek.

Kaikoura Penninsula Walkway má asi 11 kilometrů jedním směrem. Nemusíte ji však nutně projít celou – úchvatné výhledy i lachtany uvidíte i na prvních pár stovkách metrů.

Od lachtanů byste vždy měli zachovávat odstup alespoň 10 metrů. Navíc byste se neměli stavět mezi ně a moře. Hlavním důvodem pro obojí je vaše bezpečnost: lachtani umí být agresivní a pokud se cítí ohrožení, umí i kousnout.

Den 3 | Kaikoura: velryby, delfíni a tučňáci

Už jsem zmínila, že Kaikoura je nejlepší novozélanskou destinací pro milovníky zvířat? Tento den v itineráři je ideální na to, abyste toho pořádně využili. Možností budete mít hned několik.

Takovou kaikourskou klasikou je pozorování velryb. Velryby se tu dají pozorovat celoročně a Kaikoura se obecně považuje za jednu z nejlepších destinací na světě pro provozování této aktivity. Hlavním důvodem je velmi vysoká šance, že se vám podaří velryby zahlédnout, a to klidně i několik druhů. Málokde na světě máte nakročeno k tak hezkému zážitku. Samozřejmě, i zde se děje, že se žádná velryba prostě neobjeví – i tak máte velkou šanci zahlédnout alespoň delfíny.

Na Novém Zélandu můžete velryby pozorovat buď klasicky z lodi, anebo z malého letadla. Exkurze lodí trvají většinou okolo 2-3 hodin, ty letadlové bývají dlouhé okolo 45 minut. Cena bývá často za obě exkurze obdobná, ale každá nabízí trochu jiný zážitek.

  • ⛵️ Na lodi se k velrybám můžete dostat blíž, ale šance na zahlédnutí mohou být lehce nižší, protože lodi přece jenom trvá déle, než se někam dostane. Při horších podmínkách můžete mít na lodi mořskou nemoc. Zážitek z chvíle, kdy se velrybí ploutev vynoří těsně před vámi, si však budete pamatovat do konce života. Pozorování velryb z lodi si můžete zarezervovat zde.
  • 🛩️ Malé letadlo dokáže rychle překonat velké vzdálenosti a ukázat vám tak během pár minut i několik velryb. Velryby navíc vidíte ze vzduchu, což může být lepší úhel než z lodi, ovšem taky jste od nich zákonitě dále. A pozor, vzhledem k naklánění letadel na všechny strany (aby všichni velryby viděli), vás „mořská“ nemoc může postihnout i tady. Pozorování velryb z letadla si můžete zarezervovat zde.

Pozorování velryb je populární, takže rezervujte exkurzi ideálně s předstihem. Při rezervaci přes GetYourGuide můžete v případě potřeby exkurzi do 24 hodin před začátkem zrušit a pokud navíc využijete v aplikaci kód SIMCADENIKCESTOVATELKY5, získáte z ceny 5% slevu.

Kaikoura však nabízí i další velmi unikátní zážitky, které můžete zvolit namísto klasického výletu za velrybami. Mezi nimi bych zmínila šnorchlování s delfíny (na které jsme nakonec vyrazili my), šnorchlování s lachtany či pádlování na kajaku s lachtany.

Den 4 | Přesun do Abel Tasman

Čtvrtý den vás čeká přesun na sever Jižního ostrova. I zde se můžete těšit na krásné scenérie po cestě, které budou svádět k zastávkám. Během prvních pár desítek kilometrů budete narážet na další lachtaní kolonie.

Vaším cílem bude přesun do Marahau, vesničky, která je vstupní branou do nejmenšího novozélandského národního parku Abel Tasman. Marahau nemá žádné obchody (pouze pár restaurací), na což je dobré myslet předem a předzásobit se potravinami a dalšími věcmi, které byste mohli potřebovat. Vzhledem k aktivitám, které vám na následující dny doporučím, není od věci se na tuto část itineráře předzásobit už v Česku, pokud to preferujete (např. campingovými jídly).

Pokud budete mít tento den v Marahau nějaký čas navíc, můžete vyrazit poprvé okusit Abel Tasman. Nejlépe tak můžete učinit na Split Apple Rock, populární pláži se zlatým pískem a křiklavě modrou vodou, která je ozvláštěná ostrůvkem s kamenem vypadajícím jako rozseklé jablko. Pokud však čas nemáte, anebo vám třeba úplně nevyšlo počasí, nezoufejte: následující dny si podobné pláže užijete až až.

Přespat bych vám doporučila v kempu The Barn Cabins & Camp. Mají zde zázemí pro karavany i vlastní pokoje. Pokoje jsou zrekonstruované, prostorné a světlé, díky čemuž jsme si pobyt v nich užili. Malou nevýhodou je striktně limitovaný internet, za který si případně musíte doplatit.

Den 5-7 | Kajaky v Abel Tasman

Pokud toužíte po opravdovém dobrodružství, následující tři dny se vám budou líbit. V Národním parku Abel Tasman totiž můžete využít možnosti půjčit si kajak a vyrazit s ním na několik dnů do divočiny s campováním přímo v národním parku. Možnosti jsou i jednodenní anebo dvoudenní, ovšem během tří dnů budete mít dost času krásu a atmosféru národního parku opravdu nasát a vidět vše, co si budete přát.

Třídenní půjčení kajaku vypadá asi následovně. Brzy ráno se dostavíte do sídla společnosti, kde dostanete extenzivní briefing ohledně všeho, co byste mohli potřebovat. Ukáží vám na mapě zajímavá místa, upozorní na co si dát pozor, naučí vás manipulovat s kajakem a nechají vás vyzkoušet si různé (krizové) situace. Pokud navíc budete potřebovat půjčit nějaké kempingové vybavení (stan, spacáky, vařiče), za příplatek vám ho poskytnou.

Následně vás loď zaveze skrze národní park až na místo zvané Onetahuti Beach. Odtud začnete pádlovat a cílem následujících tří dnů bude dostat se zase na začátek národního parku. Přespávat musíte na předem určených campingových místech, přičemž některá z nich jsou rušnější a vybavenější, zatímco jiná mají naprosto minimální vybavení a jsou např. dostupná právě jenom kajakem, díky čemuž vás tam bude jenom pár. V kempech je sice tekoucí voda, ale není pitná (musíte převařit či přefiltrovat). Ne ve všech z nich jsou sprchy (a když už jsou, tak mají velmi studenou vodu!) a splachovací záchody. Dobrodružství je tak zaručeno.

Pádlování není nijak zvlášť náročné – každý den budete muset pádlovat asi 2-4 hodiny. Díky tomu budete mít prostor dělat si zastávky, navštěvovat přílivové laguny nebo pádlovat na ostrovy (kde můžete vidět lachtany). Mnoho míst v Abel Tasman je dostupných jedině kajakem (či lodí), a proto si je budete moci užít z velké části sami.

Podrobnosti o kajacích v Abel Tasman si můžete přečíst v samostatném článku Třídenní dobrodružství na kajaku | Abel Tasman na Zélandu.

Tři dny na kajaku jsou meditační dobrodružství, za jehož zažití jsem moc ráda. Výhodou Abel Tasmanu je, že nabízí i mnoho jiných alternativ, jak zde své tři dny můžete strávit, pokud si to budete chtít udělat pestřejší, anebo se dokonce kajaku úplně vyhnout.

Můžete si zvolit i kombinaci dva dny kajak + jeden den chůze. Parkem vede pobřežní vícedenní turistická trasa, takže kombinace kajaku a chození je také skvělou volbou. Možností je také vyrazit pouze po svých, využít vodní taxi a nechat se zavézt do parku na jeden den. A pokud vás láká kajak, ale netroufnete si vyrazit na vlastní pěst, můžete na jednodenní i vícedenní exkurze vyrazit i v malé skupince s průvodcem.

Jakmile během odpoledne sedmý den skončíte s vaším dobrodružstvím, můžete se přesunout do Punakaiki. Ještě předtím se vám ale možná bude po třech dnech v parku hodit tip na dobrý oběd v Marahau: doporučila bych vám stánek s burgry (i vegetariánskými) The Fat Tui.

V Punakaiki mohu doporučit krásné ubytování The Nikau Retreat. To se nachází na místě, které mi připomínalo kostarickou džungli, konkrétně mé oblíbené místo na Kostarice – Drake Bay. Pokud si budete chtít dát po náročnějším dobrodružství na kajacích den oddychu, během kterého budete jenom číst a poslouchat zvuky džungle, klidně tu zůstaňte i dvě noci.

Den 8 | Punakaiki a ledovce

Další den bude zase přesunový, ale stihnete i spoustu zajímavých věcí. U Punakaiki bych vám rozhodně doporučila zastávku na Irimahuwhero Lookout. Podle mě se jedná o jednu z nejlepších vyhlídek na Zélandu a pokud byste měli zastavit jenom na jedné za celý roadtrip (což se nestane), ať je to tato.

Další zastávkou budou Pancake Rocks – „Palačinkové skály“. Takto se nazývají kvůli svému specifickému tvaru v podobě palačinek navršených na sebe. Highlightem vaší návštěvy však bude vidět tyto skály v kombinaci s nádhernými výhledy na oceán a západní pobřeží Nového Zélandu. U Pancake Rocks najdete přes kilometr dlouhý okruh, který vás provede od (placeného) parkoviště až ke skalám. Trasa je moc příjemná a zvládnou ji i děti a starší lidé.

Následně můžete zamířit dál na jih.

Další zastávku můžete udělat u ledovce Franz Josef. Vede k němu další krátká a nenáročná trasa, kterou se dostanete od parkoviště do vzdálenosti asi 3 km od ledovce. Franz Josef je velmi populární, ale upřímně moc nerozumím proč. Ledovec je sice super, navíc na vyhlídkových místech získáte i krásné výhledy do údolí, ale později v tomto itineráři uvidíte hromadu dalších, méně profláklých ledovců, a to i z mnohem větší blízkosti.

Franze Josefa bych vám přesto doporučila – pokud vám na něj zbyde čas. Je to příjemná 30-60 minut dlouhá zastávka. Ovšem, pokud byste ji nestihli, asi nemusíte mít velké mrzení.

Pokud budete mít tento den ještě čas, doporučila bych vám zajet na vyhlídku na ledovec Fox (také uvidíte z dálky) a pro volné celé odpoledne můžete vyrazit na krátký trek okolo jezera Mattheson.

Večer se můžete ubytovat přímo ve vesnici Franz Josef nebo u ledovce Fox. Já jsem zvolila pokojík v kempu Top 10 Holiday Fox Glacier, který byl za opravdu dobrou cenu a na přespání bohatě stačil.

Den 9 | Brewster Glacier + přesun do Wanaky

Popíšu vám, jak jsme strávili den číslo 9 my. Cítím však potřebu upozornit, že ho můžete strávit i jinak: třeba si v klidu dojet do Wanaky, po cestě se zastavit na Blue Pools, a odpoledne dát některý z méně náročných treků v okolí (např. Rocky Mountain). Nicméně, pokud jste odhodlaní udělat ze svého devátého dne ten nejlepší den vašeho roadtripu, i přestože to může bolet, čtěte dál.

Vstávali jsme okolo čtvrté ráno, sbalili se a vyrazili směrem k Wanace. Po asi dvou hodinách cesty jsme dorazili k začátku naší dnešní naplánované turistické trasy: Brewster Glacier.

Pár disclaimrů. Tato trasa je těžká. Hodně těžká. Dokonce zhruba polovina z ní není ani oficiální turistickou trasou a neměli byste na ni lézt bez dobrých zkušeností s pohybem v horském terénu a vědomím, že pokud se vám něco stane, pojišťovna vám nejspíš vrtulník neproplatí. Dobré počasí na tuto trasu není nice to have, ale naprostá nezbytnost.

Trasa začíná pěkně zostra, překročením docela velké řeky. Most tu nenajdete, a není tak jiné cesty než si zout boty a probrodit se ledovou vodou po svých. Pokud v uplynulých hodinách hodně pršelo, řeka může být nepřekročitelná – pozor na to.

Po tomto úvodním dobrodružství vás bohužel dlouho čeká nudná dřina. Asi 2,5 kilometru polezete lesem do velmi strmého kopce a v náročném terénu bez jakýchkoliv výhledů. Les je krásný – mechem obrostlý a hustý, ale rychle vás to omrzí. Velmi bych vám doporučila vzít si na tuto trasu trekové hůlky, pokud je máte a umíte s nimi zacházet. V opačném případě vám pomohou okolní větve a stromy, až se budete v náročném terénu škrábat nahoru rychlostí kilometr za hodinu.

Po 2,5 kilometrech vylezete z lesa a potom vás čeká už jenom (ne tak úplně) příjemných 500 metrů do kopce k Brewster Hut. Na této chatě si můžete dát krátkou pauzu, než vyrazíte na neoficiální část turistické trasy. Ta povede asi 2,5 kilometru už ne tak náročným, ale za to o dost nebezpečnějším terénem až přímo k ledovci. Tato část trasy je vysoko v horách s proměnlivým počasím a takové drobnosti jako mokré skály ji mohou udělat opravdu nebezpečnou, protože obrovský sráz dolů je vždycky jenom pár centimetrů daleko.

Pokud však máte dobré počasí, zvládnout se to dá. A odměna na konci je velká.

Dorazíte až přímo k ledovci. Můžete se tu vykoupat v ledovcovém jezírku, nakouknout do ledové jeskyně (na vlastní nebezpečí) a užít si toto jedinečné místo nejspíše úplně sami. Brewster Glacier je jediný ledovec na Zélandu, ke kterému můžete dojít vlastními silami, u všech dalších musíte zaplatit často i desítky tisíc za převoz helikoptérou.

Cesta zpět mi kvůli mým bolavým kolenům přišla snad ještě horší než cesta tam. Nikdy v životě jsem nezažila náročnějších 11 kilometrů. Ovšem, pokud si chcete tento trek usnadnit, můžete přespat na chatě Brewster a rozdělit si ho do dvou dnů.

Po treku dojedete poslední asi hodinku a čtvrt a přijedete do Wanaky.

Ve Wanace jsme se ubytovali opět v kempu s vlastními kabinami, tentokrát v ubytování Hampshire Holiday Parks. Za dobrou cenu jsme tu opět získali vlastní pokoj, společné sprchy a kuchyň a tak nějak vše, co jsme ke štěstí potřebovali.

Den 10 | Oddychový den ve Wanace

Po předchozím velmi náročném dni jsme ve Wanace prioritizovali odpočinek. Dopoledne jsme se pořádně vyspali, šli jsme se projít ke krásnému jezeru Wanaka, včetně slavného stromu rostoucího přímo z vody (That Wanaka Tree). Dali jsme si výborný burger v restauraci Red Star Burger (pokud preferujete něco lehčího, můžete zvolit restauraci Big Fig) a podívali jsme se do merino obchodu The Wool Story.

Odpoledne jsme potom vyrazili do nejkrásnější sauny, kterou jsem kdy viděla. The Secret Sauna se nachází u jezera Hawea a od Wanaky je to k ní asi 15 minut jízdy autem. Jezero Hawea je skutečně překrásné a The Secret Sauna vám umožní výhled na něj během saunování a koupání se v něm namísto ochlazovacího bazénku. Je to opravdu nádherný zážitek a ideální na regeneraci po náročném treku. Nezapomeňte saunu rezervovat s předstihem.

Bližší info najdete v článku 20 tipů na aktivity ve Wanace.

Den 11 | Trek ve Wanace

Pokud se vám povede rozumně zregenerovat z treku k ledovci Brewster, doporučuji vám zařadit dva dny po něm další celodenní trek (ale nebojte, už bude trochu méně náročný). Jedním z nejpopulárnějších treků nejen ve Wanace, ale i na Zélandu, je trek na Roy’s Peak. Ten vám nabídne nádherné výhledy na jezero Wanaka a příjemný terén, díky kterému vám 16 kilometrů a 1200 metrů převýšení uteče jak nic. Problémem této trasy však mohou být větší davy.

My jsme se proto namísto Roy’s Peaku rozhodli absolvovat jiný trek, s podobnými výhledy, ale menší popularitou: trek na Isthmus Peak. Ten je podobně dlouhý a má podobné převýšení, a dokonce i do velké míry podobně krásné výhledy, avšak je výrazně méně populární. Trek na Isthmus Peak jsem si opravdu užila, protože byl nádherný a ačkoliv byl náročný, tak cestička byla většinou příjemná a vyšlapaná, což ho stavělo na o dost nižší úroveň náročnosti než Brewster.

V okolí Wanaky je však mnoho krásných treků, které stojí za to a mnohé z nich jsou ještě výrazně méně náročnější, a přitom též nádherné. Nestyďte se tedy vybrat si i nějaký kratší. Velmi doporučovaný je například Rob Roy Glacier (pozor, potřebujete auto s pohonem 4×4, abyste se dostali na začátek trasy). Další možnosti jsou například Rocky Mountain anebo Mount Iron track.

Pokud hledáte jiné možnosti aktivit ve Wanace, anebo program na druhou polovinu dne při absolvování některého z kratších treků, přečtěte si článek 20 tipů na aktivity ve Wanace.

Den 12 | Přesun do Te Anau (Fiordland)

Dvanáctý den se rozloučíme s nádhernou Wanakou a zamíříme dále, do Národního parku Fiordland. Jedná se podle mě o jednu z top destinací Nového Zélandu, proto zde navrhuji strávit nejvíce času.

Cesta jako taková vám zabere asi tři hodiny. Pokud si chcete trasu rozdělit krátkou zastávkou, můžete k tomu využít krátkou zajížďku do malebného městečka Arrowtown. Jinak je ovšem cesta opravdu nádherná a určitě se během ní zastavíte na několika vyhlídkách, takže počítejte s o něco delším časem cesty.

V městečku Te Anau je dobrá turistická infrastruktura. Najdete zde vícero ubytování, ovšem v hlavní sezóně rezervujte co nejvíce dopředu, ať vychytáte lepší pokoje a ceny. Kromě toho je tu mnoho restaurací, kavárniček a obchodů. Navrhuji vám tedy využít zbývající půl den k zabydlení se, dání si něčeho dobrého a možná nákupu pár suvenýrů. Pokud hledáte tip na dobrou kávu, nevynechejte Sandfly Café.

Pokud byste chtěli den využít k nějaké větší aktivitě, můžete vyrazit na prohlídku jeskyní s bioluminiscenčními červy. Je to moc pěkná podívaná, navíc v ceně máte zahrnutou i projížďku lodí po jezeře Te Anau. Osobně mě tato exkurze však tolik neohromila, a to z toho důvodu, že samotné pozorování bioluminiscenčních červů trvá z celé exkurze pouhých 10 minut, což mi nepřišlo jako dobrý poměr ceny a získané hodnoty. Přesto, pokud se chcete projet lodí po jezeru a spojit to s originálním zážitkem, přičemž délka trvání jádra této exkurze vám nevadí, tak je to pořád pěkný zážitek.

Co se ubytování týče, my jsme přespávali v Te Anau Central Backpackers. Dobrou možností podobné ceny a kvality je též Te Anau Lakefront Backpackers.

Den 13 | Plavba po malebném Doubtful Sound

Návštěva Doubtful Sound pro mě byla jednozněčně jedním z highlightů celého tohoto itineráře. Doporučuji vám tento zážitek určitě nepřeskočit.

Doubtful Sound je fjord nacházející se v hlubinách Fiordlandu. Jedná se o odlehlé místo s komplikovanou dopravou, která sice trochu zvyšuje cenu exkurzí zde, ale zase snižuje počet návštěvníků tohoto místa. Díky tomu bude vaše loď dost možná jediná na vodě v celém fjordu, což je nádherný zážitek.

Exkurze začíná v Manapouri, které je od Te Anau vzdálené asi 25 minut jízdy autem. Zde nasednete na loď, která vás přepraví přes jezero – už to je moc pěkný zážitek. Následně přestoupíte do autobusu a přejedete s ním tzv. Wilmont Pass. Během jízdy se buď nyní, anebo po cestě zpátky, zastavíte na několika nádherných místech, včetně vyhlídky na celý Doubtful Sound.

TIP: Jižní ostrov (a zejména Fiordland) je plný kousavých mušek, jejichž kousance jsou ještě horší než ty od komárů. Doporučuji se na ně vybavit účinným repelentem Predator, který kombinuje látky deet a icaridin a patří tak k nejúčinnějším repelentům na trhu. Přečtěte si další tipy jak se chránit před komáry (které se dají krásně použít i na kousavé mušky na Zélandu).

Z autobusu si potom už přestoupíte do druhé lodi, a vaše plavba po Doubtful Sound může začít. Budete projíždět kolem srázů s vodopády a užívat si malebnou scenérii. S trochou štěstí uvidíte delfíny nebo tučňáky. Postupně doplujete až na moře, kde si budete moci prohlédnout kolonii lachtanů. Následně pojedete do jednoho z nádherných slepých ramen Doubtful Sound, kde se zastavíte, vypnete motory a budete moci poslouchat neuvěřitelné ticho tohoto místa, narušené pouze vodopády. Přečtěte si více o návštěvě Doubtful Sound v samostatném článku.

➡️ Plavbu po Doubtful Sound si můžete zarezervovat zde.

Celá exkurze zabere asi 7 hodin. Pokud byste na Doubtful Sound chtěli strávit více času, k dispozici je i dvoudenní exkurze s přespáním přímo na fjordu.

Den 14 | Milford Road + Milford Sound

Milford Sound je nejznámější fjord ve Fiordlandu a upřímně řečeno je to na Zéland dost populární atrakce. Oproti Doubtful Sound je o dost rušnější, což je ještě umocněno tím, že je o něco menší. Doubtful Sound je tedy z těchto dvou můj jednoznačný favorit, ale na druhou stranu, Milford podle mě také stojí za návštěvu, pokud máte čas navštívit je oba. Pokud nechcete jet dva dny po sobě na projížďku lodí, můžete vyrazit na Milford Sound na kajaky.

Než však dojedete k Milford Sound, čeká vás z Te Anau asi dvouhodinová cesta po nádherné silnici s názvem Milford Road, kde si můžete udělat několik zastávek. Milford Road i Milford Sound jsou prý nejkrásnější v dešti a po něm, protože za takových podmínek stéká ze skal o dost více vodopádů, než normálně. Pokud však budete mít tu „smůlu“ (ve Fiordlandu častěji prší než neprší) a budete mít hezky, i tak si můžete tato místa užít. Na Milford Road se můžete zastavit například na těchto místech:

  • Eglinton Valley.
  • Mirror Lakes.
  • Lake Gunn Nature Walk.
  • Gertrude Valley.
  • The Chasm.
  • Milford Sound Lookout Walk.

Na samotném fjordu se můžete povozit na už zmiňovaných kajacích, anebo vyrazit na klasickou exkurzi lodí – v takovém případě doporučuji zvolit co nejmenší, pro co nejintimnější a nejklidnější zážitek. I zde je možnost dvoudenní exkurze.

Bližší informace k jednotlivým místům si můžete přečíst v článku Okouzlující Fiordland na Zélandu | Průvodce + 10 tipů na aktivity.

Den 15 | Trek ve Fiordlandu

Poslední celý den ve Fiordlandu vám doporučuji využít k dalšímu treku. Pro mnoho z tras musíte zpět do hlubin Milford Road, ale podle mě není vůbec od věci projet si ji dvakrát.

My jsme se rozhodli pro kratší a nenáročný trek na Key Summit, který je součástí Routeburn Trail – jedné z novozélandských vícedenních turistických tras, která je udržovaná ve výjimečně dobrém stavu. Tento krátký úsek vám tak dá malou ochutnávku toho, jak takové putování může vypadat. Tento trek měří asi 8 kilometrů a čeká vás zde zhruba 400 metrů převýšení.

Podobně náročnou alternativou (byť s údajně o něco náročnějším terénem) je trek k jezeru Marian. Ten se nachází nedaleko treku na Key Summit a ačkoliv během něj budete mít méně výhledů, na jeho konci vás čeká nádherné horské jezero s možností osvěžení se. Pokud půjdete na Key Summit, jezero Marian uvidíte také, ale pouze z dálky.

Náročnější (celodenní) možností je trek na Luxmore Hut, který je součástí tzv. Kepler Trail – další vícedenní novozélandské trasy. Komplikovanější možností je potom vrátit se až úplně k Milford Sound a s využitím vodního taxíku si projít část ještě jiné vícedenní trasy – Milford Trail.

Podrobnosti k jednotlivým trekům uvádím ve svém článku Okouzlující Fiordland na Zélandu | Průvodce + 10 tipů na aktivity.

Den 16 | Přesun do Queenstown + Glenorchy Scenic Walk

Nastává bohužel čas rozloučit se s Fiordlandem a posunout se zase o něco dále, a to konkrétně do Queenstown. Tento přesun nebude dlouhý – okolo Queenstown už jste jeli při cestě z Wanaky. Cesta je to však mimořádně krásná, takže i tu buďte připraveni na extra zastávky.

V Queenstown se ubytujte – je to jedno z mála míst na Jižním ostrově Nového Zélandu, kde si můžete opravdu vybírat mezi vícero dobrými možnostmi a trošku se tu rozšoupnout s lepším ubytováním, aniž byste museli zaplatiti majland. My jsme přespávali v Closeburn LakeView House, krásném malém ubytování kousek za městem s výjimečně hezkým výhledem a pláží u jezera asi kilometr daleko.

Po ubytování se vám doporučuji pokračovat po ještě nádhernější silnici do Glenorchy – malé vesničky na konci jezera v Queenstown. Najdete tu nenáročnou procházku s názvem Glenorchy Lagoon Scenic Walk, která vás vezme okolo malých jezírek skrze nádherná místa v přírodě. Je tu k dispozici kratší i delší okruh, přičemž ten kratší mi přišel trochu hezčí, ale pokud máte čas, klidně bych si vychutnala oba.

Mimochodem, cesta mezi Queenstown a Glenorchy je často označována za jednu z těch opravdu nejkrásnějších na Zélandu. Na jedné straně budete mít nádherné jezero, a na druhé zelené kopečky a hory.

Pokud budete mít po procházce ještě čas a dobré počasí, můžete se zajet vykoupat na některou z pláží u křišťálově čistého jezera Wakatipu.

Den 17 | Dobrodružná aktivita v Queenstown

Věděli jste, že Queenstown je neoficiálně označováno jako hlavní město dobrodružství na Novém Zélandu? V Queenstown se skutečně koncentruje mnoho adrenalinových a zážitkových atrakcí, které jsou široce dostupné pro každého, kdo by si je rád vyzkoušel. Tento den je tedy řada na vás, abyste si vybrali tu svoji preferovanou adrenalinovou aktivitu a vydali se ji zrealizovat. Možností je hromada a vyberou si mezi nimi zastánci extrémního dobrodružství i ti, kteří chtějí originální zážitek bez velkého stresu.

Velmi populární jsou zážitky na tzv. Jet Boat, v rámci které vyrazíte na zběsilou projížďku rychlou malou lodí po řece. V Queenstown také můžete zažít bungee jumping na první takové atrakci ve světě. Pro ty, kteří se chtějí proletět vzduchem trochu déle a užít si výhledy, je tu k dispozici paragliding, případně ziplinové dobrodružství či obří houpačka. Pro fajnšmekry je k dispozici i seskok padákem.

Osobně jsem zvolila trochu klidnější, avšak stále dobrodružnou aktivitu: canyoning. Během něj procházíte kaňonem řeky, přičemž canyoning zahrnuje i prvky lezení po skalách, slaňování, skákání do vody, sklouzávání z vodopádu a někdy dokonce zipline. Je to super zážitek a většina těchto exkurzí je dělaná i pro úplné začátečníky – byť je vždy dobré to ověřit (většinou to bývá napsané přímo v popisu exkurze). Potřebujete tedy akorát základní fyzičku a dobrodružného ducha.

➡️ Zarezervujte si půldenní canyoning pro začátečníky v Queenstown.

Pokud bude vaše dobrodružná aktivita pouze na půl dne, můžete zbytek dne strávit opět buď koupáním v jezeru, anebo objevováním Queenstown.

Můžete si tu užít například vynikající jídlo a navštívit naprostým právem populární restauraci Ferg’s Burger. Často tam bývá dost dlouhá fronta, ale utíká opravdu rychle – i když se zdá, že budete čekat hodiny, tak do 10 minut objednáváte a za dalších 10 minut burger dostanete. Venku je navíc koordinátor fronty, který vám dá informace o době čekání a půjčí vám menu, abyste čas mohli efektivně využít výběrem toho pravého burgeru pro vás. Brugery dělají z vícero druhů masa a k dispozici jsou i vegetariánské možnosti. Míst na sezení tam moc není, ale během pěti minut můžete dojít k pláži a sníst si svůj burger s výhledem.

Den 18 | Přesun k Mount Cook

Nastal čas opustit Queenstown a vydat se do naprosto nádherných hor, přímo pod samotnou nejvyšší horu Zélandu. Tahle cesta nebude dlouhá, ale bude naprosto okouzlující, takže se připravte. Její nejkrásnější část je ta, která vede podél jezera Pukaki. Při pěkném počasí a dobré viditelnosti se vám v této části totiž odkrývá samotná hora Cook (v maorštině Aoraki), zatímco po pravé straně se nachází nádherně zbarvené jezero. Každá nová zatáčka nabízí novou verzi této nádherné podívané a po cestě se nachází i několik vyhlídek – neznámější z nich je Peter’s Lookout.

Na konci jezera Pukaki se nachází malá osada s názvem Cook Village. Zde najdete pár ubytování, ale je jich opravdu málo a přestože jsou dost drahá, velmi rychle se vyprodají. Myslete na to a rezervujte ubytování s co největším předstihem. My jsme rezervovali asi měsíc a půl dopředu a už na nás zbyla pouze neuvěřitelně drahá postel v osmilůžkovém pokoji na hostelu Haka House.

Haka House nicméně mohu doporučit, je to opravdu to nejlepší, co může hostel nabídnout. Zázemí je krásné a čisté, postele mají pro větší soukromí závěsy a důsledně se tu dodržuje noční klid. Společné prostory jsou velké a pohodlné a kromě standardu jako je dobře vybavená kuchyně, velké společenské místnosti a další je k dispozici také třeba sauna zdarma. Haka House má navíc i soukromé pokoje, ale abyste je vychytali, je třeba rezervovat brzy.

(O trošku dražší) alternativy ubytování jsou: Mount Cook Lodge and Motel, Aoraki Mount Cook Alpine Lodge a The Hermitage Hotel Mt Cook. Myslete také na to, že v Cook Village nejsou obchody, takže si přivezte zásoby jídla.

Pokud budete mít odpoledne po přejezdu volné odpoledne, můžete vyrazit na některý z krátkých treků v okolí. Ideální je například nenáročný a nádherný Hooker Valley Track či trek na Kea Point. Méně známou alternativou k těmto trekům je krátká procházka na Tasman Glacier View, ze kterého uvidíte nejdelší ledovec na Zélandu. Náročnější možností je potom trek na Red Tarns, který má sice pouze 2 kilometry, ale převýšení 300 metrů z něj nedělá úplně oddychovou procházku.

Po setmění se nezapomeňte jít podívat ven, jestli vám počasí umožní pozorovat hvězdy. Obloha je tu neobyčejně jasná a s trochou štěstí můžete pouhým okem pozorovat mléčnou dráhu.

Podrobnosti o návštěvě Cook Village můžete přečíst v samostatném článku Mount Cook | Co vidět + podniknout pod nejvyšší horou Zélandu.

Den 19 | Trek u Mount Cook

Další den můžete začít brzy a vyrazit na poslední pořádný trek na Zélandu. Jako první volbu pro zdatnější doporučuji trek na Mueller Hut. Je to vskutku nádherný trek s neuvěřitelnými výhledy, který vám umožní potkat horské papoušky, spatřit padající laviny a pořádně napnout svoje síly. Ačkoliv mi přišel o trochu snazší než trek na ledovec Brewster, tak náročností terénu od něj rozhodně neměl trek na Mueller Hut daleko. Trasa má asi 10,5 kilometru, převýšení přes 1000 metrů a velká její část vede náročným horským terénem, který místy připomíná spíše lezení po skalách.

Pokud se necítíte na celou tuto trasu, stále si můžete užít část jejích bechberoucích výhledů na trase k vyhlídce Sealy Tarns, která se nachází zhruba v polovině trasy k Mueller Hut (celkem má asi 5,8 km a 600 metrů převýšení). Tato část trasy je velmi dobře udržovaná a ačkoliv je namáhavá na nohy i plíce, tak díky dobře vybudovaným schodům je výrazně méně náročná než zbývající část trasy mezi Sealy Tarns a Mueller Hut, kde se terén podstatně zhorší. Trek na Sealy Tarns vám však určitě nezabere celý den, spíše jenom dopoledne, takže ho odpoledne můžete doplnit některým ze snažších treků doporučených výše.

Já jsem původně chtěla dojít až k Mueller Hut, ale někde v polovině cesty mezi Sealy Tarns a Mueller Hut jsem to kvůli zranění kolene vzdala. Trochu mě to mrzelo, protože výhled u Mueller Hut je prý opravdu nádherný, ale na druhou stranu jsem i tak viděla spoustu neuvěřitelných výhledů a dokonce jsem na druhé straně údolí viděla padat lavinu, což byl neuvěřitelný zážitek. Na Mueller Hut se dá také podobně jako na Brewster Hut přespat a trek si tak rozdělit do dvou dnů.

Den 20 | Jezero Tekapo

Dvacátý den ráno můžete využít fakt, že jste v Cook Villgae zaplatili dvě noci v potenciálně nejdražším ubytování celého výletu a jít ráno ještě na jeden z kratších treků zmíněných výše. Potom už nastává čas na krátký přesun dál, k jezeru Tekapo. To se nachází skutečně nedaleko, takže vám po příjezdu bude zbývat pořád dost času na objevování okolí.

Co se ubytování týče, u Tekapo je situace o něco lepší než v Cook Village, ale jako u všech destinací v tomto itineráři i zde platí, že čím dřív budete rezervovat, tím větší máte šanci na pěkné ubytování za fajn peníze. Zkuste mrknout na Lakes Edge Holiday Parks anebo Haka House Tekapo.

Půl den u jezera Tekapo bych na vašem místě využila ke krátké návštěvě fotogenického kostela Church of the Good Shepard s krásným výhledem na jezero, a následné procházce okolo jezera na libovolném místě. Alternativně můžete využít odpoledne k návštěvě termálů, které kousek od jezera najdete (vstupenky rezervujte zde).

Podstatná část vašeho programu u jezera Tekapo nastane až po setmění – okolí jezera Tekapo je totiž jedním z nejlepších míst na světě pro pozorování noční oblohy. Hvězdy můžete buď pozorovat někde za městem sami, anebo si můžete zarezervovat exkurzi s astronomem od společnosti Dark Sky Project. Pro pozorování hvězd je samozřejmě nutná jasná obloha, takže tento zážitek je bohužel vždy nejistý a může být zrušen.

Den 21 | Přesun zpět do Christchurch a Aucklandu

Od Tekapa vás čeká (bohužel už ne tak vyhlídková) cesta zpět do Christchurch. Konec vašeho výletu je samozřejmě smutný, ale jako malý tip na vylepšení vaší nálady vám doporučuji si uložit polohu Fairlie Bakehouse – malého pekařství, okolo kterého budete projíždět. To je známé tím, že se tu pečou ty údajně nejlepší slané koláče na Zélandu – a to už stojí za hřích, ne? Koláče jsou malé a teplé, ideální na malou sváču. Osobně jsem si zde ještě jakožto člověk se sladkým jazýčkem koupila koblihu s obrovitánskou smetanovou náplní a musím říct, že to byla fakt jedna z nejlepších věcí, co jsem kdy jedla.

Jakmile dojedete do Christchurch a vrátíte auto, čeká vás už jenom let zpět do Česka. Jestliže si budete půjčovat auto u společnosti Goldstar, v ceně máte i zdarma odvoz na letiště po návratu auta.

Pokud budete potřebovat přespat v Christchurch u letiště, můžete využít opět Airport Palms Motel. Jestliže byste potřebovali přespat v Aucklandu u letiště, mohu všemi deseti doporučit Naumi Hotel.

Díky za přečtení

Za dočtení tohoto článku až dokonce vám děkuji. Jste to vy, kdo mě motivuje tvořit dál a díky komu mě tento projekt baví. Doufám, že tento článek pro vás byl užitečný a poskytl vám inspiraci a užitečné tipy pro roadtrip po úchvatném Zélandu.

Všechny fotky a celý text v tomto článku je můj, připravený bez pomoci dalších lidí či umělé inteligence.

Mým cílem je sdílet s vámi moje zkušenosti z cest, aby vaše výlety, cesty a dovolené byly co nejlepší. Čtení mých článků, klikání na odkazy nebo sdílení článků s vašimi přáteli – to vše mi pomáhá pokračovat v projektu. Takže ještě jednou díky! A když už jste tady, nezapomeňte si přečíst také další články z Nového Zélandu.

♡ Věděli jste, že nakoupením přes tyto odkazy podpoříte moji tvorbu, aniž by vás to stálo cokoliv navíc? Děkuji za vaši podporu!

Close
Close

Deník cestovatelky

Objevování světa odpovědně & s láskou k přírodě

Traveling—it leaves you speechless, then turns you into a storyteller.
Close